Nevěřící

Poněvadž víra je milost, pozvání ze strany Boha, ochotné Ano ze strany člověka, vyplývá z toho, kdo víru zneuznává a ji odmítá: "Ti totiž, kteří mají pyšné srdce". Nikoliv rozum je to, jenž stojí v cestě - vždyť právě skrze víru by dostal více světla a prostor pro svou činnost - nýbrž pro trochu rozumu nafoukaný, sebevědomý člověk, který si myslí, že všechno může přitáhnout před svou soudnou stolici, aby zavrhl, čemu nerozumí a co nevyhovuje jeho podmínkám.
Víra musí být neustále buzena kázáním, hlásáním Božího slova. Kázání je pokaždé přímé slovo Boží k nám. Bude jím ovšem tím více, čím více se postaví do služeb Písma a neusiluje o nic jiného než o slovo Písma. Když kázání se děje v duchu církve, pak Boží slovo nás činí živými.
+++
Když my, lidé, si už dál nevíme rady, přichází Bůh a pomáhá, a záleží na nás, zda budeme přivolávat tuto hodinu milosrdenství svou modlitbou a svou velkomyslností.