Petr Valdes

13.11.2022

Petr Valdes (psaný i Waldo, Valdo, Waldes, Vaudès nebo de Vaux, křestní jméno také Pierre nebo Petrus; kolem 1140 - kolem 1205) byl francouzský laický kazatel a vůdce křesťanského hnutí valdenských.

Někteří autoři považují Valdese za zakladatele valdenských, nicméně Eberhard z Béthune citoval důkazy o tom, že jméno valdenských objevil v dokumentech z roku 1170, více než 10 let před hlavní Valdesovou aktivitou. Bernard, opat z Foncaldu, psal o kacířích, kteří byli známí jako Valdensis a byli odsouzeni během pontifikátu papeže Lucia II. v roce 1144, několik desetiletí před Petrem Valdesem. To dokládá, že název valdenští byl používán pro jisté náboženské skupiny před Petrem Valdesem.

O Valdesově životě není známo mnoho. Prameny říkají, že byl bohatý krejčí a obchodník z Lyonu a měl určité vzdělání. Někdy krátce před rokem 1160 byl ovlivněn řadou událostí. Za prvé jím pohnulo kázání o životě sv. Alexije z Edessy, za druhé odmítl víru v transsubstanciaci, i když to bylo považováno za hrdelní zločin, a za třetí zažil náhlé a nečekané úmrtí přítele během večeře. Od toho okamžiku začal žít radikální křesťanský život. Část majetku odevzdal manželce a zbytek rozdal jako almužny chudým.

Přibližně v té době Valdes začal kázat a učit veřejně na základě svých představ o jednoduchosti a chudobě, zejména, že "žádný člověk nemůže sloužit dvěma pánům, Bohu a Mamonu." Valdes odsuzoval to, co považoval za excesy papežství a katolického dogmatu, včetně nauk o očistci a transsubstanciaci. Říkal, že tyto nauky jsou "nevěstka" z knihy Zjevení. Roku 1170 už Valdes měl velký počet následovníků, označovaných jako Chudí z Lyonu, Chudí z Lombardie, nebo Chudí boží. Evangelizovali v duchu své nauky, když cestovali jako trhovci. Často byli označováni jako valdenští a odlišovali se od albigenských nebo katarů.

Valdenské hnutí bylo od počátku charakteristické laickým kázáním, dobrovolnou chudobou a přísným dodržování nauky bible. Mezi roky 1175-1185 Valdes buď pověřil kněze z Lyonu aby přeložil Nový zákon do lidového jazyka arpitánštiny (franko-provensálštiny), nebo byl sám do této překladatelské práce zapojen. Bez ohledu na autora překladu tak vytvořil první překlad bible v soudobém západoevropském jazyce po latině.

V roce 1179 Valdes a jeden z jeho učedníků odešel do Říma, kde byli přijati papežem Alexandrem III. a římskou kurií. Měli vysvětlit svou víru před komisí tří duchovních, včetně otázek, které byly tehdy debatovány v rámci církve, jako všeobecné kněžství, evangelium v místním jazyce a otázky dobrovolné chudoby. Jednání nedospělo k jasným závěrům. Valdesovy myšlenky, ale ne hnutí samo o sobě, byly odsouzeny na třetím lateránském koncilu ve stejném roce. Představitelé valdenského hnutí však ještě nebyli vyloučeni z církve.

V roce 1180 Valdes sepsal vyznání víry, které se dochovalo.

Valdes a jeho následovníci byli vyhnáni z Lyonu a usadili se v hlubokých údolích Piemontu a ve Francii v pohoří Luberon. Pokračovali tam ve snaze o křesťanství na základě Nového zákona. Nakonec Valdese exkomunikoval papež Lucius III. během synodu konaného ve Veroně roku 1184. Nauka Chudých z Lyonu byla znovu odsouzena čtvrtým lateránským koncilem v roce 1215, který hnutí poprvé uvedl jménem a prohlásil jeho zásady za kacířské. V obavách z represí ze strany církve Valdesovi stoupenci uprchli do hornaté oblasti severní Itálie.

Přátelé středověku hledají nové členy!!!
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky