Roger de Moulins byl v letech 1177-1187 velmistrem rytířského řádu johanitů. Ve funkci velmistra řádu byl nástupcem Gilberta ze Sýrie.

Reginald ze Sidonu, psán též někdy jako Renaud ze Sidonu, či Renaud de Grenier byl křižáckým baronem ze Sidonu a mocným šlechticem Jeruzalémského království ve 12. století.

Johanka z Arku vyslyšela proroctví svatých a bojovala za svou vlast proti Angličanům, aby později čelila církevnímu soudu. Pro mnohé dodnes symbolizuje odvahu, víru a odhodlání.

Čeněk z Vartemberka (německy Vinzenz von Wartenberg, † 17. září 1425, hrad Veliš u Jičína) byl český šlechtic a politik sympatizující s husitským reformním hnutím. V letech 1414 až 1420 jako nejvyšší purkrabí zásadním způsobem ovlivňoval vývoj v Čechách. Ve 20. letech 15. století pak několikrát během probíhajícího vojenského konfliktu změnil...

Balduin IV. Malomocný, (1161/1162 - březen 1185) vládl v letech 1174-1185 jako šestý latinský jeruzalémský král. Pocházel z mladší větve rodu Anjou (Château-Landon). Jeho otcem byl Almerich, nejmladší syn Fulka z Anjou, krále jeruzalémského. Balduinovou matkou byla Anežka z Courtenay, dcera Joscelina II. z Courtenay, hraběte z Edessy.

Také známý jako "Černý princ" (anglicky Black Prince), byl knížetem z Walesu (Prince of Wales), knížetem akvitánským (Prince of Aquitaine) a vévodou z Cornwallu (Duke of Cornwall), byl nejstarším synem anglického krále Eduarda III. a jeho ženy Filipy a otcem krále Richarda II. Eduard jako výjimečný vojenský velitel a oblíbená osobnost již...

Pocházel ze šlechtické rodiny ve Fontaines-lès-Dijon ve Francii. V roce 1111 vstoupil se čtyřmi bratry do cisterciáckého kláštera v Cîteaux. Po čtyřech letech byl pověřen zbudováním kláštera v Clairvaux a stal se v něm opatem. Z nového kláštera šířil do Evropy cisterciáckou reformu. Hodně cestoval a založil přitom 160 dalších klášterů. Urovnával...

Drahomíra ze Stodor (kolem r. 890, podle jiných zdrojů r. 877[zdroj?] - po 935) byla manželkou Vratislava I., matkou Boleslava I. a snad i sv. Václava a českou kněžnou.

Tomáš Becket, resp. Thomas à Becket (asi 1118 - 29. prosince 1170), byl kancléř anglického krále Jindřicha II. (1155-1162) a arcibiskup v Canterbury (1162-1170). Byl odpůrce Jindřichovy snahy o omezení moci církve a byl zavražděn ve své katedrále královými rytíři. V roce 1173 byl svatořečen a je znám též jako svatý Tomáš z Canterbury.

Původ Eduarda IV. předurčil jeho ambice. Byl totiž synem Richarda, vévody z Yorku a místodržitele Normandie, který si činil nárok na anglický trůn. Na ten však nakonec dosedl až právě Eduard. Otec a syn se společně odmítli podřídit Lancasterům, čímž začaly slavné války růží.